ČlánkyEbookKe stažení

Kalendář akcí

2.Díl - Jak se vymanit z dramatického trojúhelníku

31. 05. 2017 |

Jak se vymanit z dramatického trojúhelníku

Každá hra potřebuje hráče a bohatě postačí, když budou dva. Což znamená, že když se stáváte příjemcem, jste zároveň i aktivním účastníkem, protože bez souhlasícího protihráče přece žádná hra není možná.

 

Nechte teď ostatní kolem vás hrát a zkuste se zaměřit na sebe. Jakmile pochopíte, že i vy tuto hru hrajete, můžete odhalit hry vašich spoluhráčů, jež doplňují hru vaši.

 

Zapřemýšlejte teď nad sebou!

  • Jaký typ incidentu má nečastější tendenci se ve vašem životě opakovat?
  • Jaká role v tomto dramatickém trojúhelníku vám nejvíce vyhovuje OBĚT´- KAT – ZACHRÁNCE?
  • Jaké hry „hádky“ se hráli ve vaší rodině?
  • Který scénář vám dává šanci vyhrát?
  • V jakých oblastech cítíte, že prohráváte?

Skončit s touto vyčerpávající a nemožnou hrou vyžaduje dávku upřímnosti k sobě samému, nadhled a chuť změnit svůj život.

 

A to můžete udělat pouze vy, jelikož nikdo nemá moc za vás něco změnit…

 

Samozřejmě, že to není vůbec jednoduché, jelikož naše okolí může být překvapené z naší proměny. Často si pak myslí, že jsme se zbláznili nebo jsme se dostali do nějaké sekty, ne-li rovnou propadli alkoholu či drogám.

 

A problém ostřílených hráčů? Ten je především v tom, že mírumilovné vztahy jim připadají fádní a strojené. Strach z intimnosti, který vede k upřednostňování her před pozitivními vztahy založenými na důvěře, pochází obvykle z předčasného poučení o nebezpečnosti citových vazeb.

 

To vás mohli naučit například rodiče, přátelé, časopisy aj. elementy žijící či sdělující pravdy o tom jak je to všude stejné a na prd…

 

Pokud jsme se od svých rodičů či blízkého okolí naučili, že milovat současně znamená působit utrpení je velkou samozřejmostí, že vzdát se své role ať je jakákoli bude trochu bolestné pro naše EGO.

 

Abychom, se tedy na konec cítili dobře ve zdravých a upřímných vztazích, je důležité, abychom uplatnili všechny druhy ochrany ve prospěch rozkvětu a bezpečí svého vnitřního dítěte. Zkrátka je třeba vyrůst, dozrát a získat důvěru v sebe, abychom mohli rozvíjet svou citovou nezávislost a našli v sobě své láskyplné naše JÁ.

Je tedy třeba, abychom byli trpěliví a realističtí, jelikož něco takového nelze uskutečnit ze dne na den.

V prvním období je důležité vyloučit alespoň každou desátou hru pak patou a třetí až se nakonec nenecháme chytit do pasti častěji než z deseti procent.  Naše nové jednání a postoje nám pomohou předcházet jak návnadám, tak i agresivitě.

 

Samozřejmě počítejte s tím, jak jsem psala výše, že vaši spoluhráči budou vaši změnou pobouřeni. Proto nedoufejte, že vaši snahu o ukončení hry někdo ocení. Když totiž vystoupíte z trojúhelníku, budete zaručeně pro ostatní hráče KAT. Podívejme se na to takto: OBĚTI rády trpí, takže ten kdo jim vědomě ubližuje, jim ve skutečnosti prokazuje laskavost. A v této hře je opravdový sadista ten kdo odmítá druhým ublížit.

Proto se vědomě můžete uchýlit k veselému sadismu. A to tak, že začnete odmítat být zdrojem jejich negativního vzrušení.

 

Nezapomínejte ale, že vaši bývalí spoluhráči hrají proto, aby měli pocit, že existují. Když tedy přestanete hrát, připravíte je o zdroj jeho psychické potravy, tedy o to jediné co jim dává pocit, že žije, protože neumí čerpat sílu z pozitivních známek uznání.

 

Postupně se tedy snažte zaujmout odstup a negativní znaky nahradit pozitivními v naději, že je váš spoluhráč zachytí. Všemi prostředky se vás budou snažit přitáhnout zpět do trojúhelníku.Pak nezbývá něž se přikrčit před bouří a přečkat nepohodu někde v suchu než bude opět možnost pokračovat v cestě. Než budete mimo dosah jejich odvety.

 

Jak se tedy vymanit?

Nejdůležitější je neutralizovat role v trojúhelníku. Bez oběti, zachránce a kata není další hra možná. Naučit se být sám/a sebou.

 

OBĚT´

  • Uvědomit si jakým způsobem manipulujte.
  • Nahradit své nářky přesně formulovanou žádostí.
  • Uvědomit si, že řešení problému máte v sobě, takže pokud se ho zhostí zachránce, který u oběti podporuje její nedospělost, nemůže to přinést žádoucí výsledek.
  • Vždy si připomenout, že bez souhlasu oběti žádný tyran neexistuje.
  • Práce na sobě vám umožní, aby jste se cítili dobře a vážili si sami sebe.

 KAT

  • Zapátráte po zdroji vaši vlastní frustrace.
  • Zformulujete svá neukojená přání.
  • Věnujete péči svým zraněním a potřebám.
  • Rozvíjet schopnost tolerance a otevřenosti. A ne chodit jak se praví „kolem horké kaše“.
  • Uvědomit si, že to co obvykle kritizujete u druhých je právě takové chování, které vám vadí na vás samotných.

 

 ZACHRÁNCE

 

  • Najít konstruktivní způsoby jak získávat pozornost druhých a posilovat své ego.
  • Dovolit druhým stát se nezávislými tím, že je necháte svobodně rozvíjet možnost vlastní záchrany.
  • Jednat s druhým jako se sebou rovným a nahrazovat útrpnost soucítěním a empatií.

 

 Pokud máte co dočinění     

 

…S OBĚTÍ

Je třeba si uvědomit, že žádný člověk není oběť „tady a teď“, ale že si přehrává spíše scény, které se naučil hrát někde v bolestné minulosti.

Odmítnete poslouchat nářky oběti a přinutíte ji, aby se soustředila na svůj momentální problém.

Existují totiž němé, skryté a důstojné bolesti, často mnohem větší než ty, co jsou bez obalu halasně vykřikovány do světa.

 

 

… S KATEM – TYRANEM,

Uvědomit si, že druhý nás může zraňovat jen tehdy, když mu to dovolíme.

Nenechat se zastrašit křikem, výhrůžkami či pohrdavým chováním.

Snažit se vědomě chovat tak, aby nebylo možné s vámi manipulovat, a v klidu pracovat na tom, aby jste opět nalezli sebeúctu.

 

… SE ZACHRÁNCEM,

Odmítnout roli oběti a pokusit se nepřijímat žádnou nabídku pomoci.

Snažit se nasměrovat jeho zaujetí k druhořadým úkolům. Dávat mu nezáživné a málo vděčné úkoly což by mohl být dobrý způsob jak ho odradit, aby se nepokoušel neustále pomáhat.

 

„maminko je to od vás moc hezké, že nám chcete pomoct! Jenomže teď se konečně už musí uklidit sklep. Váš syn bude moc rád, že mu s tím někdo pomůže“.

 

Nenechte svého nadřízeného, aby vás oslovoval „chlapče“ nebo „zlatíčko“. Taktéž není vhodné používat dětinské přezdívky, pokud jde o vaše mladičké kolegy.

 

„ne na mém oddělení žádná Lucinka nepracuje. Nechcete náhodou mluvit s Lucií Novákovou?“

 

Je třeba zdůraznit, že přestat se chovat jako zachránce z vás nedělá sobce ani individualistu. Je třeba pěstovat vztah založený na ZDRAVÉ POMOCI.

 

A jak vypadá taková zdravá pomoc vám sdělím v dalším pokračování….

 

Tyto řádky vás mohou nasměrovat k tomu jak žít pozitivně a harmonii se sebou samým, v žádném případě nejsou směřovány k tomu, abyste se stali nadřazenou a nevšímavou bytostí pro vaše okolí. 

 

Inspirace k sepsání tohoto článku je z knihy od Ch. Petitcollin – Oběť, kat a zachránce.



Audio příloha


Video příloha


Webdesign vytvořil: Ivo Sýkora - IT nebo WEB